Šachový klub TJ Dolní Benešov

Někdy člověk dostane zprávu, které odmítá věřit. Přesně taková zpráva mě zastihla včera, v neděli dopoledne, kdy jsem po zdařilé výroční Valné hromadě našeho klubu odeslal členům našeho výboru rutinní zápis ke kontrole. Součástí odpovědi Rudy Kriebla byla v tu chvíli šokující, neuvěřitelně smutná zpráva:

„Dnes v noci zemřel Lori. Pavel Kozák. Hlásil to dnes na mši farář v Kozmicích. Více nevím, zdroj: Valter Kocur.“

Nevěřícně jsem se opakovaně díval na mobil a říkal si, že to nemůže být pravda….Ten neuvěřitelně energický, vždy výborně a pozitivně naladěný Lori, náš „Lázeňský Švihák“….

Celý den jsem naivně čekal a doufal, že přijde nějaké dementi, omyl, někdo něco blbě slyšel…

Ne, bohužel. V tuto chvíli ještě přesně nevím, co se stalo, ale smutnou krutou pravdou je, že Pavel nás nečekaně opustil. Opustil nás skvělý kamarád, bavič, parťák do pohody i nepohody, parťák k šachovnici, ke kartám i do lesa, týmový spoluhráč, pořád velmi dobrý šachista. Opustil nás brzy, v 63 letech, kdy si teprve začal užívat života jako aktivní důchodce.

Spousta z nás nikdy nezapomene na společné velké „jesenické jízdy“ během pravidelného letního turnaje nebo našich klubových soustředěních. Pavla vždy bylo „všude plno“ v tom nejlepším slova smyslu. Za šachovnicí vždy bojoval až do konce, stejně tak dříve na tenisovém kurtu, fotbalovém hřišti nebo u karetního či kulečníkového stolu. Nikdy nic nevzdával a na tradičních soustředěních našeho klubu, historicky především ve Starých Hamrech, bojoval vždy neúnavně proti mladším „na všech frontách“, často do brzkých ranních hodin. Tradičně ho byl plný vždy i taneční parket, ať již v jesenických Lázních, nebo při klubových společenských akcích. Lori jako neuvěřitelný temperamentní bavič vždy zajistil v každé situaci dobrou náladu. To byla Pavlova vlastnost, kterou jsem vždy velmi oceňoval.

Vím, že v poslední době již Pavel měl nějaké zdravotní problémy, ale netuším, jestli tyto byly příčinou dnešní bolestivé události. Ještě v loni v Jeseníku na letním turnaji zarputile a úspěšně vzdoroval mnohem mladším soupeřům. V posledních letech mě říkal: „Víš Tome, já na to Elo už kašlu (no, říkal to trochu méně spisovně), ale pořád mě to nějak baví. Po dohrání partie vždy vesele bavil kamarády v zákulisí turnaje.

Poslední loňský srpnový víkend Pavel strávil společně se svou Hankou a s námi na soustředění v těšínských Beskydech. Už ho sice nějak omezovaly nohy, ale pořád byl plný vitality, ve dne s Hankou brázdili beskydské lesy s houbových košíkem v ruce, večer pak byli tradičními jedničkami na tanečním place.

Lori, vždy jsi byl a zůstaneš náš. Budeš nám však hodně chybět, naše šachové události bez Tebe už nikdy nebudou takové, jako dřív. Za náš kolektiv v Benešově Ti děkuji za všechny skvělé události, které jsme s Tebou mohli prožít! Ať Ti tam nahoře jdou samé dobré tahy a do ruky Ti chodí jen trumfová esa. A pokud už tam máš někde vedle sebe Kačabu, tak ho od nás taky pozdravuj!

Za všechny Tvé benešovské kamarády

Tomáš

Poslední rozloučení s Pavlem se bude konat v pátek 19.5.2023 v kostele v Kozmicích od 16.00 hodin.

V příloze několik vzpomínkových fotek a parte.